Rodina Dvořákových trhá rekordy mezi strojvedoucími!

Téměř všichni členové našeho klubu se zúčastnili pravidelného zababovského setkání v Zákupech. A užili si to!

Ve středu 12.2.2014 v podvečerních hodinách se všichni zúčastnění sešli ve sportovní hale v Zákupech. Čekala tu na všechny spousta práce. Vybalování modulů, správné postavení na místo, natahování kabelů, příprava provozu. I když práce trvaly do brzkých ranních čtvrtečních hodin, začalo se jezdit až v tento den odpoledne.

Úderem šestnácté hodiny se Vali nastartovala a až do neděle to vypadalo, že je natažená na klíček. Sama odjela 39 směn! Její sestřičky se také činily – Johy odjela 21 směn a Noemi 19. A když k tomu připočítáme ještě jejich rodiče s počtem směn 3 + 2, vyjde nám, že celá rodina odpracovala téměř 20% všech výkonů. K tomu ještě nutno podotknout, že se všichni střídali jako výpravčí v Černé. Nejdříve tam byla Hanka, ale poté, co Českou Skalici obsadili němečtí kolegové, utekla raději jezdit. Ani předseda tam dlouho nevydržel a němčinu přenechal raději své šikovné Johance.

Zbytek členů klubu také nezahálel – Véna odpracoval 29 směn, Ivana zvládla 6 směn a Olda jich odjezdil 24. Ale odpočinout si sem asi přijeli Míra s Luckou. Podíleli se sice na stavění i bourání, Míra sloužil část setkání ve Skovicích, ale jako strojvedoucí se provozu nezúčastnili.

Po celou dobu setkání vládla pohoda. Provoz byl plynulý, bez zbytečného přerušování provozu. Občas se někde z nepozornosti nějaká chybička vloudila, ale k žádné dopravní nehodě nedošlo. Jako strojvedoucí si práci vyzkoušely i děti a návštěvy. Po layoututu se proháněla různá vozidla. Např. 377.05, 555.0, 555.1, T478.1, T478.3, T435.1, M131, M262, M240, M296

Klid byl výjimečně i ve stanici Rumburk. Nejenže tu Tomáš zvládl psát dopravní deník, ale všichni tu zvládli za provozu hodovat a pochutnávat si na moučníku manželky pana knížete (a prý byl moooooc dobrý!) Poslední „sejšnu“ Rumburk obsadili němečtí kolegové, a nutno podotknout, že byli sehraní a práce jim šla také pěkně od ruky. Vládla i disciplína, takže dispečerka akutně sháněla strojvedoucí asi jen dvakrát. A protože všichni zodpovědně pracovali, odjeli jsme šest a půl provozních dní. V průběhu pracovních směn zbyl i čas na popovídání si, což bylo přijato jako pozitivní. Grafikon byl skvěle sestaven - nikdo neměl jazyk na vestě a ani se při práci nikdo moc nezpotil. Leda ti, co občas vezli nějaký manipulační vlak. Jeho zpoždění mělo totiž jednou i osm hodin zpoždění! Jeho strojvedoucímu patří velký obdiv za výdrž!

V sobotu večer došlo také na klubovou schůzi. Byli přivítáni noví členové Zababova (novým členem se z našeho klubu stal také Olda). Bouřlivě se probralo setkání v Rokytnici, došlo i na diskusi o dalších akcích (Milevsko, Josefov, Dobrovice, Jaroměř, Napajedla) a diskutovalo se také o novém fóru Zababova.

A než se všichni rozkoukali, nastala ta nejméně příjemná část setkání – balení. Od středy do neděle to vždycky rychle uteče! A zhodnocení? Pohoda, pohoda, pohoda. Už se zase těšíme na některé z dalších setkání!

Na dění v Zákupech se můžete také podívat zde:

• http://www.honzikovyvlacky.cz/2014/02/14/zakupy-2014-pohled-konkurence/#more-14714
• http://milostt.rajce.idnes.cz/Zababov_Zakupy_2014/
• Článek na stránkách Zababova/

Text: Zorka
Foto: Zorka, Hanka, Láďa Seidl